Kaple svatého Vavřince (Úlice)
| Kaple svatého Vavřince | |
|---|---|
 Pohled na kapli | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-sever |
| Obec | Úlice |
| Souřadnice | 49°45′43,8″ s. š., 13°8′52,19″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-sever |
| Farnost | Nýřany |
| Status | kaple |
| Užívání | příležitostné |
| Současný majitel | Obec Úlice |
| Zasvěcení | sv. Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1615–1619 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Úlice, Česko |
| Kód památky | 29762/4-1598 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svatého Vavřince v Úlicích je římskokatolická kaple příslušící historicky k farnosti Jezná, dnes do farnosti Nýřany.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kaple byla zbudována v letech 1615–1619 Kryštofem Úlickým z Plešnic a jeho manželkou Annou Žofií Nebílovskou z Drahobuze jako rodová hrobka. Její architektura je renesanční s reminiscencemi gotiky, především v lomených oknech na jižní straně na gotický způsob a polygonálním presbytářem. Pod kaplí se nachází rodová hrobka Úlických z Plešnic, která byla roku 1907 otevřena a na jedné z koster byl nalezen oválný medailon (farní kronika Jezná).
Kaple byla rekonstruována mezi lety 2018–2022. Projektantem rekonstrukce byl ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA s.r.o. Dva nové zvony v roce 2018 ulil zvonař Petr Rudolf Manoušek. Nové vitráže oken zhotovil Jiří Kabát.[1]
V roce 2022 získal projekt obnovy kaple sv. Vavřince 1. cenu Národního památkového ústavu za nález roku 2021.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Kaple má polygonální presbytář, ke kterému je připojena obdélníková loď s cihlovou podlahou. Je zastropena rovným trámovým stropem. Na západní straně se nachází barokní dřevěná kruchtička bez varhan. V západním průčelí je kruhové okno. Dvě okna na gotický způsob jsou v jižní straně kostela a v jejich ose se nachází renesanční portál z pískovce s ozdobnými hrozny a nápisem upomínajícím zakladatele Kryštofa Úlického z Plešnic.
V kapli se dochovala původní fresková výzdoba z počátku 17. století odborně restaurovaná v roce 2021 v souvislosti s rekonstrukcí kaple MgA. Jiřím Suchanem. Na severní straně naproti vchodu je rozměrná freska sv. Kryštofa s Ježíškem. Na triumfálním oblouku je menší freska Zvěstování Panně Marii. Po celé ploše stěn je pak ornamentální výmalba.
Vybavení kaple je původní z roku 1619. Nejvýznamnější součástí je oltářní archa z roku 1619 v renesančním slohu se zavíratelnými křídly na gotický způsob. V jeho středu se nachází dvě niky. V horní nice se nachází socha sv. Vavřince a v dolní socha sv. Heleny (obě jsou v depozitáři). Na křídlech jsou pak pozdější přemalby se sv. Kateřinou, Pannou Marií, sv. Markétou, Apolonií, Anežkou a Barborou. Po stranách oltáře jsou barokní branky z 18. století. [3] Oltář je na svou dobu zajímavý i tím, že byl stavěn pro katolické bohoslužby, protože zdejší pán Kryštof Úlický, ačkoliv se účastnil stavovského povstání, byl katolického vyznání a po Bílé Hoře byl omilostněn od popravy. [4] Na severní stěně se nachází manýristický epitaf z roku 1637 s obrazem Nejsvětější Trojice, který věnoval Jan Wodnianski a jeho manželka Markéta. [3] Snad byl původně věnován jezenskému kostelu Nejsvětější Trojice a sem byl přenesen v souvislosti s přestavbou farního kostela. Byl značně poškozen zloději a dnes se nachází v depozitáři. Z dalšího vybavení kaple stojí za zmínku již nedochovaná kazatelna, která stála v lodi na severní straně. V triumfálním oblouku se nachází břevno pro chybějící kříž s Ukřižovaným a po ním je dochována původní dřevěná mřížka. U vchodu je stará obětní pokladnice.
Nejstarší památkou zdejší kaple bývala dřevěná polychromovaná socha Madony s Ježíškem z 16. století, která však byla ukradena. Dalšími sochami (též zcizenými) byly: torzo Madony z 16. století bez polychromie, dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 1. a z 2. pol. 18. století. [5]
Uspořádání lavic v kapli bylo záměrně podélné, což se odvíjelo od funkce kaple jako pohřební. V prostoru mezi lavicemi obrácenými směrem k sobě stávala rakev s nebožtíkem a z této kaple pak vycházel průvod na jezenský hřbitov, potažmo do jezenského kostela k pohřební mši. [4]
Kaple má sanktusník, ve kterém se nacházely tři zvony: sv. Jan Nepomucký z roku 1731, sv. Vavřinec z roku 1836 a sv. Florián z 18. století. Sv. Jan Nepomucký a sv. Vavřinec byli rekvírovány pro válečné účely a sv. Florian byl ukraden roku 1999. [5] V roce 2018 byly ulity dva nové zvony zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem, a to sv. Jan Nepomucký a sv. Vavřinec.
Na východní straně presbytáře z venkovní strany se nachází kamenný reliéf s křížem z konce 16. století.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rekonstrukce kostela sv. Vavřince v Úlicích [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Národního památkového ústavu - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c www.farnost-nyrany.cz - KOSTELY A KAPLE - KAPLE. www.farnost-nyrany.cz [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b ROŽMBERSKÝ, Petr. Ves Jezná. Dějiny a památky malé vesnice. 3. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2012. ISBN 978-80-87170-23-6.
- ↑ a b Soupis památek, ročník 30, Politický okres stříbrský. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1908.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple svatého Vavřince na Wikimedia Commons - Má vlast cestami proměn: https://www.cestamipromen.cz/promeny-2020/1019-ulice-rekonstrukce-kaple-sv-vavrince
- Stavba roku Plzeňského kraje: https://www.stavbarokupk.cz/dt_stavby/rekonstrukce-kostela-sv-vavrince-v-ulicich/
- Národní památkový ústav: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-18559816
